Na téma studijní, pracovní i knižní

Procházím obdobím plným změn a tak, byť by si to mnoho z nich zasloužilo, je prakticky nemožné věnovat takovému množství samostatný článek (vzhledem ke stavu mého notebooku je to potom úkol nemožný v pravém smyslu toho slova - článek vytukávám na klávesnici tabletu, na které nejsou vyobrazeny háčky a čárky a t s háčkem se mi nepodařilo najít vůbec).

Slzy byly uroněny, snad i vaše, ale převážně moje, a tak přejdeme k samotnému článku.

Jsem oficiálně studentem Palackého univerzity v Olomouci

Ale chybělo málo a nemusela jsem se jím vůbec stát.
Den před zápisem ke studiu jsem si vyhledala všechny potřebné informace a byla jsem si jistá, že jsem připravena. Připravena jsem byla, ale blbě. Trolejbus, který mě měl odvést na nádraží, odkud mi 7:35 jel vlak do Olomouce byl na vteřiny přesný, ale vzhledem k tomu, že můj vlak byl ve skutečnosti v daný čas už v Olomouci, jak jsem si až přespříliš pozdě uvědomila, to bylo vlastně jedno. Umíte si mě představit? Ruce se mi třásly tak, že mi z nich div nevypadl mobil, na kterém jsem si vyhledávala následující spojení. Musela jsem si koupit nový lístek a v Olomouci si vzít taxi, abych v závěru dorazila čtyři minuty před začátkem zápisu. Spocená, bez potřebých dokumentů, s třemi novými vředy v útrobách, ale přece.



 Čtvrtým týdnem pracuji jako animátorka v Malém světě techniky U6.

Poté, co jsem skončila s otročinou na myčce v nejmenované restauraci, jsem nastoupila na pozici animátora technické výstavy nacházející se v budově bývalé šesté energetické ústředny na Dolní oblasti Vítkovic. Stala jsem se tak kolegyní třech bývalých spolužáků ze střední školy a poznala se se spoustou nových (většinou) skvělých lidí. Je to vůbec první práce, která mě těší. Nedřu čtrnát hodin denně a přitom si vydělám solidní sumu peněz, což je příjemná změna.
Náplní práce animátora na U6 je stát na určené pozici a být k dyspozici návštěvníkům. Výstava je rozdělená do osmi částí, jejichž názvy jsou inspirovány názvy knih Julese Verna, slavného francouzského spisovatele vědecko-fantastické literatury, který se shodou okolností narodil ve stejném roce, v němž byly založenyVítkovice.
Lidé si u nás mohou zaběhat v jeřábu na lidský pohon, nebo-li křečkostroji, jak mu říkáme my, vyzkoušet si obrábění na soustruhu či frézce, simulátor vlaku nebo motorky nebo se projít Nautilem (ponorkou kapitána Nema z Vernova příběhu Dvacet tisíc mil pod mořem), který je mezi neinteraktivními exponáty mým naprostým favoritem.

Zdroj: http://stcostrava.cz/documents/10181/117011/U6x_001.jpg/c783098f-4243-4f13-9f72-a6ce7b7b5bdf?t=1452510096813

Dvacet tisíc mil pod mořem.

Jste-li jako já "fanoušky" knihkupectví Dobrovský, jistě dobře víte, že tento rok se na pultech objevily některé z knih Julese Verna v krásném novém vydání a já jsem samozřejmě nemohla odolat. Kdo uhádne, na který z Vernových výtvorů padlo moje oko jako první?
Kniha mě hned od počátku uchvátila a poprvé po letech si každý den alespoň na chvíli vyhradím chvíli na čtení. Čtení mě těší a každou další stránku obracím s až dětským nadšením a zvědavostí. Skoro to vypadá, jako přelom z naprosté neschopnosti přelouskat více než tucet stránek, na posedlost slovíčky, kterou u mě tehdy na prvním stupni základky odstartoval časopis W.I.T.C.H. a kamarádka z lavice.

Zdroj: Google

STAG aneb past na studenty

Narozdíl od  mmnoha jiných prváků, jsem já neseděla a nemačkala klávesu F5 už v 7:59, ale pěkně jsem se prospala, nasnídala se a teprve potom začala panikařit. 
Nejprve se mi nedařilo přihlásit a když jsem se konečně přihlásila, zjistila jsem, že vůbec nevím, co dělat. Kdybych řekla, že jsem byla zmatená jak lesní včela, byl by to hodně slabý výraz. Nakonec se mi nějakým mě záhadný způsobem podařilo sestavit si rozvrh na zimní semestr o 39 kreditech. 
Ideální počet kreditů na půl roku by měl být 30, jelikož minimální počet kreditů za tři roky bakalářského studia je 180 (30 za zimní semestr plus 30 za semestr letní = 60 kreditů za první ročník krát 3 = 180). Minimální počet kreditů nutných k postupu do dalšího ročníku by měl být 40. Za tři roky je pak třeba získat určitý počet kreditů jak za áčkové (povinné), tak i béčkové (povinně volitelné) předměty. Pokud tomu tedy správně rozumím.
Jak už jsem psala, na zimní semestr mi to vychází na 39 kreditů. Mám jen jeden béčkový předmět, což podle všeho není u prváků nic zvláštního. Rozvrh mi nakonec nevyšel vůbec špatně. V pondělí začínám až ve čtvrt na dvě, pátek mám volný úplně, naopak středa stojí za to. Začínám v osm, končím ve čtvrt na sedm a jednotlivé přednášky, cvika, semináře mají mezi sebou jen 15-ti minutové pauzy a jednu hodinovou.
Na upravení rozvrhu mám ještě dva týdny, ale doufám, že už to nebude nutné. Znovu se tím vážně zabývat nechci.


Už za tři dny se stěhuji na kolej. 

Nemůžu se dočkat až budu konečně stát ve svém pokoji a mít možnost přizpůsobit si svůj prostor podle sebe. Jsem zvědavá nakolik se liší od mých představ. Nemůžu se dočkat až poznám své spolubydlící a co mě zajímá snad ze všeho nejvíce je, nakolik se budu schopná vyrovnat se ztrátou drahocenného soukromí a jak moc si budeme s dalšími dvěma dívčinami "vadit".
Na co se na druhou stranu netěším vůbec je balení. Chci se vyvarovat použití svého xxl kufru, ale neumím si představit, že  bych si vystačila jen s tím, co se vejde do cestovní tašky a batohu. O oblečení mi nejde, jsem shopná si vystačit s naprostým minimem, ale jak se mám u všech čertů obejít bez svého přehozu z Ikei koupeného speciálně pro zútulnění kolejního pokoje, svého nádobí z limitované edice Butlers, polštářku se Snoopy komixem, růžového polštářku, deky TH a dalších věcí, které jsou v mém světě definicí komfortu a bezpečí? Jak to tak píši, zní mi to skoro dětinsky. Skoro.

Přístí týden mě kromě stěhování čeká ještě spousta dalších věcí. Musím si vyzvednout "ajsika", vyřídit si inkaso, zjistit, které učebny budu naštěvovat, kde je menza, kam zajít na nákup a vůbec se celkově zorientovat v Olomouci. Těším se až se vydám na průzkum města.

Jste sami prváky? Napište mi, jak válčíte vy!

5 comments

  1. Taky jsem prvák a jsem strašně vyděšená :D. Ale fakt strašně :D. Rozvrh si budu teprve sestavovat, 19. musím sedět u počítače a modlit se, aby nespadl server :D. Jinak Verneovky jsou takové ty knihy, které moc dobře znám, ale... ještě jsem je nečetla :D. Jsem hodně zvědavá, co povíš na kolej, protože já si to nedokážu vůbec představit :D. Nebo představit ano, ale dobrovolně bych tam nešla. Zatím. Mám naštěstí možnost dojíždět, takže budu jezdit busem.

    Teď jsem si vzpomněla, že si musím překopírovat znovu imatrikulační slib, protože ten originál jsem si docela kvalitně zmuchlala :D :D.

    Tak budu moc držet palce, nebo takhle, BUDEME SI DRŽET PALCE pro začátek nového školního r... prd, semestru :D :D!!!
    Julie
    hroznetajne.pise.cz

    ReplyDelete
  2. Já teda studovala jen dálkově, ale na boj se STAGem si pamatuju velice živě :D No a na zápis jsem dorazila čtvrt hodiny po začátku :D Tak ať jde studium už jen hladce :)

    ReplyDelete
  3. Teda ten zápis, to byla prekérka. Ufff, ještě, že to vyšlo - dobrý trénink, v časové tísni budeš mnohokrát. :D
    Závidím, že máte ještě index, budeš mít pěknou památku. Já si tisknu naprosto neosobní, chladně úřednické výpisy z toho elektronického. :( Každopádně rozvrh máš na prváka překrásný, v prvním semestru bych záviděla. Chvíli se mi zdál divný, ale už jsem na to přišla - jedete sudá+lichá hodina, my začínáme v ty liché. :)
    U6 je super! Líbí se mi tam moc, musím se tam zase vypravit, třeba tě tentokrát i potkám. Můj drahý a pár spolužáků pracují pro změnu v STC. Taky jsem zvažovala, že se přihlásím, ale nakonec zůstávám, kde jsem, přece jen peníze navíc tolik nepotřebuju, větší hodnotu pro mě má momentálně praxe, kterou získávám právě ve stávající práci.
    Tfuj, tfuj, tfuj! Ať se daří! :-)

    ReplyDelete
  4. S tím příchodem na zápis jsi to měla docela bychytané, že nakonec to bylo jen o takový kousek. Ale moje spolubydlící dorazila asi o půl hodiny později a neměla s tím žádný problém... jen celkem slušně panikařila. :D

    Svět techniky zní zajímavě.. i když pro mě by to asi úplně nebylo, jelikož jsem naprosto antitechnický typ. Ale ve Vítkovicích jsem letos byla na exkurzi v bývalých železárnách a to bylo super.

    Od Vernea jsem zatím nic nečetla... Má své místo na mém dlooouhatánském seznamu knížek k přečtení.

    Tyjo, s tím zápisem předmětů jsi docela odvážná.. já byla z řady těch, co už v 7:59 zběsile klikali.. a i tak jsem se nedostala tam, kam jsem chtěla :D

    ReplyDelete
  5. Ale dobře jsi ten zápis nakonec zvládla, já na tvém místě bych panikařila mnohem víc.
    Rozvrh máš moc pěkný, rozhodně teda na prváka. Když ho porovnám s tím, který vyfasoval můj muž, tak se on může jen zahrabat a tiše brečet (každý den, v podnělí od devíti do devíti, no neber to XD).
    Svět techniky vypadá zajímavě, i když nejsem moc technický typ, ale třeba takové exkurze v elektrárnách mám ráda. A navíc to máš jako moc pěknou brigádu :).
    Od Vernea jsem četla jen Patnáctiletého kapitána a už asi tři, čtyři roky tu mám nachystané Ocelové město. Jen se do toho pustit :D.

    ReplyDelete

Děkuji za komentář. Doufám, že se článek líbil a opět se uvidíme.