čtvrtek 12. ledna 2017

Paulo Coelho - Veronika se rozhodla zemřít


Paulo Coelho - Veronika se rozhodla zemřít
 (recenze původně vyšla 29/01/15 na mém předešlém blogu untitled.pise.cz; upraveno)

  - 160 stran

Google
Nedávno jsem na oficiálních stránkách knihovny mĕsta Ostravy objevila knížku Veronika se rozhodla zemřít od pro mĕ neznámého brazilského spisovatele Paula Coelha.
Jediný důvod, proč mĕ kniha zaujala byl, že se název shodoval s filmem, který jsem kdysi vidĕla, v nĕmž hlavní postavu Veroniky ztvránila, od dob Buffy přemožitelky upírů, moje oblíbená herečka Sarah Michelle Gellar (Tajemství loňského léta, Velmi nebezpečné známosti). Více ménĕ ze zvĕdavosti jsem si knížku zarezervovala a bĕhem pár dní přečetla.
Moje dojmy z ní i její filmové verze, stejně tak jako pár informací o autorovi jsem sepsala do následujícího článku.


O autorovi
 
Paulo Coelho se narodil roku 1947 v Brazílii. V sedmi letech nastoupil do jezuitské školy svatého Ignáce, kde objevil svou lásku k psaní. Jeho rodiče z nĕj však chtĕli mít inženýra a když jim stále vzdoroval, poslali jej do léčebny jako duševnĕ nemocného, kde se musel podrobit elektrošokové terapii. Byl hospitalizován dvakrát a potom i přes slib, že už se to znovu nestane, ještĕ jednou. Svou chybu si podle samotného Paula uvĕdomili. Paulo si dal slib, že dokud budou jeho rodiče naživu, nenapíše o svých zkušenostech z léčebny, protože by jim to ublížilo. Jeho matka zemřela, ale jeho otec se stále tĕšil dobrému zdraví a tak se Paulo rozhodl podĕlit se o svůj příbĕh prostřednictvím příbĕhů jiných lidí. 

"Sám byl totiž umístĕn v jistém "azylu" -neboli blázinci, jak se takovému typu nemocnice říká nejčastĕji. A nestalo se mu to jednou, ale třikrát - v letech 1965, 1966 a 1967 - a to v Léčebném ústavu dr Eirase v Rio de Janeiru.
Důvod té internace vlastnĕ dodnes neznal; rodiče možná mátlo jeho nekonvenční chování , kolísající mezi plachostí a extroverzí, nebo snad k tomu přispĕla jeho touha být "umĕlcem", což všichni v rodinĕ považovali za nejjistĕjší způsob, jak žít na okraji společnosti a zemřít v bídĕ.
Pokud si na to vzpomínal - což mimochodem nebylo nijak často - pak skutečného šílence vidĕl v lékaři, který bez jakéhokoliv konkrétního důvodu souhlasil s jeho umístĕním v psychiatrické léčebnĕ (v každé rodinĕ je vždycky snaha svalovat vinu na druhé a prohlašovat, že rodiče nevĕdĕli, co dĕlají, když dospĕli k tak drastickému rozhodnutí).
---
A když odešel z Léčebného ústavu dr. Eirase naposled, pevnĕ rozhodnut se tam nevrátit, slíbil si dvĕ vĕci: a) přísahal, že o tom tématu nĕco napíše; b) přísahal, že to neuveřejní dřív, než zemřou jeho rodiče - nechtĕl je totiž ranit, ponĕvadž vĕdĕl, že celá dlouhá léta cítili vinu za to, co udĕlali.
---
Když tehdy uslyšel Veroničin příbĕh, přišel na to, jak o tomto tématu mluvit, a přitom neporušit svůj slib." - z knihy Veronika se rozhodla zemřít

V dnešní dobĕ se jedná o jednoho z nejvlivnĕjších autorů, jehož knihy vyšly ve více než 150 zemích a byly přeloženy do 56 jazyků.
O knize

  "Mladá Slovinka Veronika se z omrzelosti nad stále stejným životem i z pocitu vlastní zbytečnosti rozhodne spáchat sebevraždu. Ve svém dosavadním životĕ se vždy snažila dĕlat to, co od ní očekávali druzí, nemĕla odvahu naplnit svou vnitřní touhu a riskovat neúspĕch. Teprve když se v sanatoriu pro duševnĕ choré dozví po nezdařené sebevraždĕ, že má poškozené srdce a že pomalu umírá, probudí se v ní instinktivní vůle k přežití a Veronika začne o svůj život bojovat v prostředí lidí, kteří jsou úřednĕ potvrzenými "blázny”. Při vyprávĕní Veroničina příbĕhu se svĕtoznámý brazilský autor opírá o vlastní zážitky z dospívání z riodejaneirské psychiatrické léčebny."

Knížka je tenká a dobře se čte. Ačkoliv mĕ postava Veroniky trochu rozčilovala - holka, která se rozhodla zabít, protože byla moc znudĕná svým vlastním pohodlným životem mi přijde zkrátka a dobře ubohá - mĕla dobré části a zvláštĕ, když přišlo na filozofické otázky ohlednĕ významu života nebo toho, kdo je vlastnĕ blázen, jestli lidé venku nebo ti za zdmi ústavu. Také se mi líbilo, že autor vložil do knihy krátké kapitoly týkající se jeho samého a také historie Slovinska a válce v Chorvatsku a Bosnĕ, čímž dal knize zase trochu jiný rozmĕr.

"Co je to realita?"
"To je to, na čem se shodla vĕtšina lidí. Ne nutnĕ to nejlepší nebo nejlogičtĕjší, ale to, co se přizpůsobilo obecnému přání."

Filmová verze

Google
"Tento dojemný příbĕh, natočený na motivy stejnojmenného bestselleru z pera Paula Coleha, připomíná, že všichni lidé nĕkdy potřebují v životĕ druhou šanci. Tváří v tvář svému bezútĕšnĕ předvídatelnému životu se krásná a úspĕšná Veronika (Sarah Michelle Gellar) rozhodne spáchat sebevraždu. Když se po svém neúspĕšném pokusu probudí v nemocnici, lékaři jí sdĕlí, že předávkování léky jí způsobilo infarkt s nenapravitelnými poškozeními srdce. Veronice zbývá jen pár týdnů života a tak se bez zábran chová a vyjadřuje zcela otevřenĕ – tak, jak by jí společnost nikdy dříve nedovolila. Veronika ve své otevřenosti nachází úlevu, její mysl se pročišťuje a ona se zamiluje do překvapivĕ tichého a velmi zajímavého pacienta. Tento mladý muž v ní probudí emoce a touhu po vší kráse, kterou jí může život nabídnout..." 

 Narozdíl od knihy se film odehrává ve Spojených státech a ředitel Villette - soukromé psychiatrické léčebny - doktor Blake je oproti své knižní předloze (dr. Igor) skutečný charakter. Ve filmu ho ztvárnil Dawid Thewlis, kterého jste mohli asi nejvíce zaregistovat v Harrym Potterovi jako Remuse Lupina, a provedl to naprosto dokonale. Doktor Blake je v jeho podání takový ten geniálnĕ potrhlý zjev, což mi v knize chybí, protože doktor Igor je človĕk, který si udĕlal titul, aby objevil nĕjakou převratnou teorii a stal se slavným ne aby pomáhal, což definuje vĕtšinu našich českých doktorů s vyjímkou toho, že tĕm našim stačí jen ten titul, který můžou ukázat babičce a bývalým spolužákům, kteří je šikanovali, na srazu po třiceti letech. 
Odkazy

Závěrečné hodnocení
kniha ☆☆☆
film    ☆☆☆☆

V případĕ kopírování článku uveďte prosím zdroj (!!!), stál mĕ dost času, dĕkuji. 

1 komentář:

  1. Četla jsem 2x v rozestupu zhruba čtyř let - možná bych to měla zkusit znovu, určitě bych na knížku nahlížela zase trošku jinak. Každopádně se mi líbila Veronika víc než Alchymista. :)
    Film mě moc nelákal, ale po tom, co píšeš, to možná přehodnotím. :)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentář. Doufám, že se článek líbil a opět se uvidíme.

Všechny články a fotografie jsou, pokud není uvedeno jinak, mým majetkem a je zakázáno je kopírovat!