neděle 12. března 2017

Štramberk #fotočlánek

Brzy to budou dva roky ode dne, kdy jsem v rámci přípravy na praktickou maturitní zkoušku vyrazila na výlet do městečka Štramberk, které leží na svazích Zámeckého kopce, Kotouče a Bílé hory na Moravě.

Pro ty z vás, kteří jste zde poprvé nebo mě stalkujete jen krátce: vystudovala jsem cestovní ruch na střední škole turismu, gastronomie a lázeňství ve Vítkovicích v Ostravě a mojí praktickou maturitní zkouškou bylo průvodcování na trase Národní sad - Kotouč - jeskyně Šipka.
Ačkoliv jsem v té době bojovala s nemocí, praktickou zkoušku jsem si užila. Věděla jsem o čem mluvím, měla jsem pozornost lidí okolo sebe (vyjímečně ne proto, že bych se ztrapnila nebo byla neuvěřitelně protivná) a ze všeho nejvíce mě těšil fakt, že jsem nestála na jednom místě, takže to bylo zajímavé i pro mě (zvláště, když jsem potřebovala mluvit hned poté, co jsem se zrovna vydrápala na kopec). Tyhle vzpomínky mě znovu nutí vážně přemýšlet nad absolvováním nějakého průvodcovského kurzu nebo jednoletky...


Trúbu jsem zachytila hned několikrát, jelikož je vidět téměř snad z každého kouta Štramberka. Bohužel v době, kdy jsem městečko navštívila byla věž v rekonstrukci a tak jsem neměla možnost zdolat jejích 40 metrů kamene a dřeva.


Po cestě od vlaku směrem k náměstíčku, kterou lemují více či méně malebné domky, jsem narazila na vodníka albína.


Na fotografii zachycující náměstí můžete vidět kostel sv. Jana Nepomuckého, po pravé straně potom naleznete krámek se Štramberskýma ušima.
Tyto perníkové kornouty jsou českým potravinářským výrobkem a název "Štramberské uši" mohou nést jen v případě, že byly vyrobeny na území Štramberka. Váže se k nim legenda o tatarském nájezdu, který se odehrál ve 13. století. Podle této legendy, když se Tataři utábořili na úpatí Kotouče, místní obyvatelé v noci prorazili hráz rybníka a nájezdnící utonuli. Ráno, poté co voda opadla, místní nalezli pytle s lidskýma ušima, které Tataři utínali křesťanům.

 

Z Bezručovy vyhlídky na Kotouči se vám naskytne nejen nádherný pohled na  městečko, ale také si můžete zazvonit na zvoničku, která nese nápis: "Kdo si na mě zazvoní, bude žít až do smrti."





Celou trasu lemují busty slavných českých osobností, jako jsou například T. G. Masaryk, Alois Jirásek a František Palacký, které můžete ve stejném pořadí vidět na fotografiích. Dále jsou to například Bedřich Smetana, sv. Václav, Leoš Janáček nebo památník Jana Žižky z Trocnova v podobě bronzového kalichu.




V letech 1879 - 1887 prováděl na Kotouči archeologický výzkum Karel Jaroslav Maška, gymnazijní profesor z Nového Jičína. Dne 26. 8. 1880 nalezl u výklenku chodby zvané Jezevčí díra, v popelu ohniště asi 1,4 m hluboko, zlomek čelisti neandertálského dítěte. Tento nález proslavil Štramberk po celém světě. V říjnu téhož roku objevil krápníkovou jeskyni Šipku.
K. J. Maška svými výzkumy a nálezy prokázal, že se v obývání jeskyně střídali pravěcí lovci s dravou zvěří, většinou jeskynními medvědy. Na památku významné práce K. J. Mašky byla v r. 1922 umístěna na stěně jeskyně jeho pamětní deska od Františka Juráně. Jeskyně Šipka se svou romantickou atmosférou a četnými nálezy fosilních kostí zvířat inspirovala chlapce Zdeňka Buriana k představám pravěkého světa, které v pozdějších letech ztvárnil v uměleckých rekonstrukcích. (Tento text byl přezat ze stránek městského informačního centra).



Na závěr fotografie štramberské botanické zahrady a arboreta pořízená na svahu Bílé hory. Roste zde přes 1200 druhů rostlin, zahrada poskytuje útočistě mnohým druhům obojživelníků, bezobratlým (jen motýlů zde žije přes 1100 druhů) a také obratlovcům jako je třeba plch lesní. Skály jsou lákadlem pro horolezce, geology a sběratele fosílií.

Zdroje
V článkum jsem vycházela v první řadě z vlastní paměti, ale k ověření některých faktických udajů mi posloužil strýček Google a konkrétně následující stránky:


Kromě ocitované části je článek autorský a stejně tak i všechny fotografie v něm použité. V případě kopírování uveďte zdroj!

5 komentářů:

  1. Pěkný report, úplně na mě dýchl konec prázdnin, kdy jsem tam taky byla - a hned dvakrát. Je to moc pěkné místo na jednodenní výlet. :)
    Už dva roky? Ty jo, to letí! :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, Tlapko.

      Letí to naprosto neuvěřitelně. Občas si vzpomenu, jak jsem s nervy na dranc seděla na shromáždění nových žáků ve školním jídelně. Bylo to před pěti a půl lety a mě to připadá jako včera...

      Vymazat
  2. Ve Štramberku jsem byla jako děcko, ale tu pověst o tatarech jsem si, snad díky perníkovým uším, zamatovala dodnes. Je skvělé mít takto pozitivní vzpomínky na maturitní zkoušky! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Když pominu anglinu, je to ze všech zkoušek, kterými jsem při maturitě musela projít, vůbec jediný pozitivní zážitek.
      Pravda je, že jsem se v té práci viděla, jako v ničem jiném nikdy předtím ani potom. Možná bych se měla pokusit v tomto směru nějak realizovat...
      Pro mě to bylo poprvé. Jako děcko mě matka vláčela hlavně po cizině, abychom se potom mohly chlubit, kde všude jsme byly a kolik nás to stálo. Z ČR jsem toho zatím moc neviděla.

      Vymazat
  3. Štramberk jsem měla taky tu čest navštívit. Pamatuji si na trhy, na kterých jsem byla :-), byly moc krásné.
    Parádní fotky!

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentář. Doufám, že se článek líbil a opět se uvidíme.

Všechny články a fotografie jsou, pokud není uvedeno jinak, mým majetkem a je zakázáno je kopírovat!