Rumunsko - Temešvár / Romania - Timisoara

Rumunsko je země kontrastů. 
Na jedné straně stojí neudržované polorozpadající se budovy, vesničky jako z minulého století a chaotická doprava, zatímco na druhé straně jsou zde k nalezení architektonické poklady, nádherně zdobené svatostánky a v Bukurešti také příkladně čisté ulice.

Romania, the land of contrasts.
Buildings that are almost falling apart, villages frozen in time somewhere in the past century and chaotic traffic on one side, architectonic gems, gorgeously decorated sanctuaries and in Bucharest even surprisingly clean streets.

Piata Unirii (Náměstí sjednocení / Union Square).
Rumunsko nebylo na mém seznamu go-to places, ale možnosti jej navštívit jsem odolat nedokázala. Nechala jsem se zlákat pracovní nabídkou a nakonec jsem jela spolu s kolegy jako vedoucí autobusu. Tu práci mi byl čert dlužen. Inventury byly dlouhé a náročné, ale mnohem horší byla práce s lidmi. Každopádně jsem za tu zkušenost vděčná. Díky ní jsem se o sobě dozvěděla zase něco nového a hlavně teď už naprosto jistě vím, jakým směrem se chci v životě ubírat a čím se chci živit. Ale o tom zase jindy.
V této svérázné zemi jsme v rámci inventur navštívili hned několik měst, ale možnost skutečně si je prohlédnout jsme měli jenom u dvou z nich.
Naší první zastávkou byl Temešvár, poté jsme přejeli do Sibiu, ze Sibiu do Bukurešti, z Bukurešti do Brašova a odtamtud konečně domů.
V Temešváru jsme s kolegyní (s níž jsem v hostelu sdílela manželskou postel a jednu peřinu) měly právě tolik času, abychom si prohlédly centrum města, naobědvaly se a koupily si vodu (voda z kohoutku je v Rumunsku pitná, já jsem ale raději zůstala u vody z obchodu) v místním minimarketu (na minimarkety narazíte jak v Temešváru, tak i v Bukurešti prakticky na každém kroku).

Romania wasn't on my go-to places list, but I couldn't resist but to take the opportunity. Two weeks of stock-taking in hobby-markets all around Romania by itself doesn't sound very tempting, but I was tempted by the idea of visiting a new country completely for free. 
It was exhausting and challenging, both physically and mentally, but it made me realise what I want to do in the future and where in life I am heading. But that's another story for another time.
We have visited several cities, but we've only had time to appreciate two of them.
Our first stop was Timisoara, then we've moved to Sibiu, from there to Bucharest, from Bucharest to Brasov and then finally home.
In Timisoara we (me and a colleague I had to share a double bed with) have had just enough time to see the city centre, have lunch and buy a bottled water (I wasn't comfortable with drinking the tap water even though it's said to be safe) in one of local mini-markets. (Mini-markets are to be seen on every corner in both Timisoara and Bucharest).
Romania was never on my travel bucket list, but I couldn't resist and ended up going. It surely wasn't one of the best decision I've ever made, but I'm thinking about it as a learning experience. It made me realise what I want to do in the future and how I want to make my living. But I'll save that for another time.

Piata Unirii (Náměstí sjednocení / Union Square).
Mým osobním favoritem je jedno z náměstíček Piata Unirii (Náměstí sjednocení), které je příkladem té hezčí stránky Rumunska a Temešváru. Je to jedno z několika zákoutí, díky nimž člověk málem zapomene na smutné pozůstatky komunistického režimu.
Za zmínku stojí také barevný dům, který je na obrázku vidět nalevo od středu.

My personal favourite is one of many squares in Timisoara, Piata Unirii (Union Square). It is an example of the nicer side of Romania. It is one of a few places, that almost make you forget how unkept and sad looking the rest of the city actually is.
Worth your time is the colourful building that you can see on the left side, close to the middle of the photo.

Piata Victoriei (Náměstí vítězství / Victory Square).
Spousta holubů a omítka sloupávající se z budov, pohled, který se vám v Temešváru naskytne na každém rohu. V tomto případě se jedná o Piata Victoriei (Náměstí vítězství).

A bunch of pigeons and peeling house facades, a typical view to be seen on every corner in Timisoara. In this case it's Piata Victoriei (Victory Square).

Místní restaurace na Náměstí vítězství. / Local restaurant on Victory Square.
Místní restaurace na Náměstí vítězství. / Local restaurant on Victory Square.
S kolegyní jsme se rozhodovaly, jestli si zajít do Mekáče nebo do restaurace. Nakonec zvítězila restaurace. Postarší číšník k našemu překvapení hovořil velmi hezkou angličtinou, které jsme se na mnoho místech nedočkali ani v Bukurešti.
K obědu jsme si obě objednaly boloňské špagety. Kolegyně si dala vývar, který byl podle všeho mnohem lepší volbou než moje krémová brokolicová polévka. Nedočkala jsem se totiž krémové polévky, ale čistě jen rozmixované brokolice, jejíž chuť i konzistence mě tak trošku šokovaly. Tu konzistenci nedokážu přirovnat k ničemu, co jsem kdy jedla, ale když zapojím veškerou představivost co mám, označila bych ji za mráčkovou. Tak nějak si představuju kousnutí do mraku.
Co se týče cen, tak jídlo nás vyšlo zhruba natolik, kolik by nás stálo v České republice. 

Pozor na to, že Rumuni neradi nebo vůbec nerozdělují účty!

With a co-worker I was sharing a bed with in our hostel, we were considering whether to eat in McDonald's or in a restaurant. We chose restaurant.
We were served by a senior man, whose more than decent English surprised us. Especially now, looking at it back, I realise how unusual it was, given that at a lot of place in Bucharest, some young people were unable to communicate a simple information in English.
We both had spaghetti bolognese. My co-worker had a broth and I ordered a broccoli soup. I expected a creamy soup, but instead I got something I cannot describe. It was just blended broccoli, no cream, no particular taste, but the texture was rather strange. It was like eating a cloud. 

AND be ready, because Romanians don't like to or even won't split restaurant bills for you.

Rumunská pravoslavná katedrála. / Timisoara Orthodox Cathedral.
Rumunská pravoslavná katedrála. / Timisoara Orthodox Cathedral.
Rumunsko je převážně pravoslavná země a jeho kostely jsou dobře udržované. Uvnitř najdete bohatou výzdobu, spoustu zlata a samozřejmě také velké množství modlících se.
Rumuni jsou ovšem nejen velmi pobožní, ale také velmi chaotičtí a agresivní řidiči. Což spolu nesouvisí, ale já to zmiňuji, jelikož se mi při mém krátkém pobytu stalo, že jsem se na přechodu střetla s cyklistou, který se před vjezdem na cestu pokřižoval. Já měla za to, že je to právě kvůli tomu, jak nebezpečně se Rumuni chovají za volantem, což mě pobavilo, ale zřejmě proto, že byl v té chvíli poblíž nějaký kostel nebo jiný svatostánek.
Na dvou fotografiích výše můžete vidět Rumunskou pravoslavnou katedrálu, která je volně přístupná a určitě stojí za zhlédnutí.

Romanians are mostly Christians and their churches are well taken care of, at least compared to the rest of their architecture. They are richly decorated with quite a lot of gold. 
But Romanians aren't just very pious, they are also terrible and aggressive drivers, which doesn't seem to be connected, but at one point during my short time in Timisoara, I met a cyclist, who crossed himself, before heading to the main street. I thought it was because of how dangerously Romanians behave behind the wheel, which I thought was rather funny, but apparently we had to be close to a church or some other sanctuary, since that is what Romanian do when they come across a holy place.
In the two pictures above you can see Timisoara Orthodox Cathedral, which is one of the places in Timisoara that are definitely worth your while.

Hostel Cornel - fotografie hostelu a pokoje s koupelnou staženy ze serveru booking.com.
Hostel Cornel - photos of hostel and bedroom with bathroom originally uploaded on booking.com.
Hostel Cornel, ve kterém jsme v Temešváru strávily s kolegyní a dalšími spolupracovníky dvě noci, vypadal asi tak jako zbytek města. Pokoje byly rozmístěny na několika patrech okolo balkónu beze střechy. Takže jakmile člověk otevřel dveře, okamžitě se dostal do pokoje s dvěma nočními stolky, manželskou postelí a televizí. Jediné další dveře vedly do koupelny, která také sousedila přímo s balkónem, a ačkoliv do oken vidět nebylo, neměla jsem z toho právě nejlepší pocit, o chladu ani nemluvě. A na závěr, jakoby to nestačilo, jsme měly jen ledovou vodu. Nakonec jsme přišly na to, že můžeme mít i vlažnou vodu, pokud ji necháme dobrých patnáct minut odtéct...
Na druhou stranu jsme zase ale patřily k těm šťastlivcům, kteří neměli na hostelu štěnice a nemuseli pak v Bukurešti podstupovat deratizaci a to včetně autobusů.

In Timisoara we were staying in a hostel named Cornel. My co-worker and I stayed there for two days. The building according to booking.com is supposed to be historic and restored, but it very much looked like the rest of the city. The rooms were located on several floors looking like balconies with no roof in the middle. The bedroom was directly behind the door, making it quite cold. There was a double bed, two nightstands and a TV. The only other door in the room lead to bathroom, which was also directly next to the balcony and also cold. The worst thing was we didn't even have water. We only learnt, that we can get warm water if we leave the water flow for a good fifteen minutes...
On the other hand, it could have been worse, given that other groups were staying in bugs infested hostels and had to undergo disinfestation in Bucharest, including their busses.

Piata Libertatii (Náměstí Svobody / Liberty Square).
Na prohlídku Temešváru jsme měli zoufale málo času. Jedno odpoledne těžko stačí k průzkumu třetího nejlidnatějšího města země, která se tolik liší od těch, jež jsem doposud navštívila. Pokud vás město zaujalo a plánujete jej v budoucnu navštívit, doporučuji si udělat o místě vlastní průzkum, než vyrazíte na cestu.

We've only had one afternoon to stroll around Timisoara, which is hardly enough time to explore a city in a country so much different than the countries I've visited before. Therefore I strongly recommend you to do your own research beforehand.

Seznam míst, která v Temešváru stojí za návštěvu / List of places to see in Timisoara:

Piata Unirii

Piata Victoriei

Parcul Rozerol 

Piata Libertatii
Náměstí svobody / Liberty Square

Historické centrum / Historical centre

Co se ubytování týče, pokud se chcete jen vyspat a celý den prochodit po městě, doporučuji Freeborn Hostel, který je kousíček od centra. Jestli Vám naopak záleží na pohodlí a servisu, skupinka spolupracovníků byla velmi spokojená s Hotelem Boavista.

When it comes to accommodation, if all you care about is the sights and monuments and you only want to crash somewhere overnight, I recommend Freeborn Hostel. If on the other hand you care more about comfort and high-quality service, group of co-workers stayed at Hotel Boavista and their experience was more than pleasant.

Druhá část článku o Rumunsku, tentokrát zaměřená na hlavní město Bukurešť, se objeví na blogu během dvou týdnů. 

The second part of the article, this time on Bucharest, will be up on the blog in two weeks.


Navštívili jste nebo plánujete navštívit Rumunsko? Líbil se vám článek? 
Dejte mi vědět v komentářích!

2 comments

  1. Štěnice v hotelu, to je moje noční můra, brr. Hostel mi hodně připomíná domy v Budapešti, stejně pavlačová architektura. :)

    Díky za tuto exkurzi. V Rumunsku nikdo ze známých v posledních letech nebyl, tak nemám prakticky žádné informace. Budu se těšit na další díl!

    ReplyDelete
    Replies
    1. Pavlač! To je to slovo, které jsem tak dlouho marně hledala a nakonec ho tak nešikovně opsala! :'D

      Druhá část by měla být zajímavější, vzhledem k tomu, že na Bukurešť jsem měla podstatně více času.

      Děkuji za přečtení a komentář. :)

      Delete

Děkuji za komentář. Doufám, že se článek líbil a opět se uvidíme.